Saturejka mletá

Saturejka pochází z oblastí kolem Černého moře, z východního Středomoří a jižní Evropy, kde tvoří součást stálo zelených porostů. Známe dva druhy saturejek horskou a zahradní. Oba tyto druhy lze použít stejně. Saturejka je částečně vytrvalá letnička. Dorůstá výšky okolo 30 centimetrů a šířky okolo 20 centimetrů. V létě kvete malými bílými kvítky se světle fialovým nádechem. Aromaticky nasládlé zelené lístky jsou oválné, špičaté. Je oblíbená v Evropě a v Americe a známá pod názvem „fazolová bylina“, neboť používá-li se k fazolovým pokrmům, pomáhá zabraňovat následnému nadýmání.

FYTOTERAPEUTICKÉ ÚČINKY SATUREJKY: Saturejka ve formě čaje lehce zvyšuje krevní tlak, pomáhá na zánět žaludku a tenkého střeva, uvolňuje plynatost střev, pomáhá při akutním a chronickém průjmu. Dále stimuluje činnost celého trávicího traktu, aktivizuje podžaludeční žlázu – pankreas, pomáhá vyhánět střevní parazity, tlumí pocit žízně u diabetiků a celkově posiluje organismus. Saturejka má ještě jedno neobvyklé uplatnění – vyvolává v lidském organismu pohlavní svěžest, čímž přispívá ke zbavení frigidity u žen a impotence u můžu.

SATUREJKA JAKO KOŘENÍ: Jako koření sloužila saturejka již ve starověké kuchyni. Ve střední Evropě je známá od devátého století. Ve středověku se pěstovala v zahradách jako koření a svařená s vínem se doporučovala starším lidem k utužení jejich zdraví. Saturejka obsahuje až dvě procenta silice, osm procent tříslovin, slizy, pryskyřice a jiné účinné látky. Třísloviny mají proti průjmové účinky, silice působí proti nadýmání, podporuje chuť k jídlu, usnadňuje trávení a má mírný antiseptický a močopudný účinek. Saturejku dáváme do všech pokrmů kam dáváme pepř. Zvlášť vhodná je k přípravě zvěřiny, k nakládání zeleniny, do luštěninových pokrmů, kapusty, do bílých smetanových zeleninových polévek, rajčatového salátu, bylinkového másla a majonézy