Graviola

Čeleď: Annonaceae (lahevníkovité) Rod: Annona Druh: muricata L.

Nativní názvy: graviola, soursop, brazilská papaya, guanábana, guanábano, guanavana, guanaba, ostnatý (pichlavý) corossol , huanaba, togebanreisi, durian benggala, nangka blanda, ostnatý cachiman

Používaná část rostliny: plod, list (Fructus annonae; Folium annonae)

Popis: Graviola je malý, vzpřímený stálezelený strom dorůstající výšky 5-6 m, s velkými, lesklými a hladkými, tmavě zelenými listy. . Graviola je domácí v nejteplejších tropických oblastech Severní a Jižní Ameriky, včetně Amazonie. Všechny části stromu gravioly jsou užívány v tropické přírodní medicíně - kůra, listy, kořeny, plody i semena.

Kůra, listy a kořeny působí jako sedativum, antispasmodikum, hypotensivum a nervové sedativum. Čaj pomáhá při rozličných potížích způsobených těmito jevy. Historie užívání gravioly v herbální medicíně je dlouhá a sahá daleko do historie. V peruánských Andách se čas z listů užívá při kataru (zánět sliznicových membrán). V peruánské Amazonii se kůra, kořeny a listy užívají při cukrovce a jako sedativum a antispasmodikum. Domácí kmeny v Guyaně pijí čaj z listů a/nebo kůry jako sedativum a kardiotonikum. V brazilské Amazonii se čaj z listů užívá na optimalizaci jater. Olej z listů a nezralé plody jsou smíchávány s olivovým olejem a užívány zevně při neuralgii, revmatismu a artritických bolestech. Na Jamaice, Haiti a v západní Indii se kůra nebo listy používají pak jako spasmolytikum, sedativum a nervové sedativum, pro úpravu srdečního rytmu, při kašli, chřipce, obtížném porodu, astmatu, astenii, hypertensi a parazitech.

Od 40. let, kdy se započalo se zkoumáním vlastností gravioly, v ní bylo objeveno mnoho účinných složek a chemických sloučenin. Většina výzkumu se zaměřuje na nový soubor chemických látek, které se nazývají annonacenové acetogeniny. Graviola produkuje tyto přírodní sloučeniny v listech a stonku, kůře a semenech. Tři na sobě nezávislé výzkumné skupiny ve svých osmi klinických studiích potvrdily, že tyto látky mají značně protinádorové vlastnosti a selektivní toxicitu proti různým typům rakovinových buněk (aniž by poškozovaly zdravé buňky). Mnohé z acetogeninů prokázaly selektivní toxicitu proti nádorovým buňkám již ve velmi nízkých dávkách - tak malým jako 1 díl na milión. V roce 1998 byly publikovány čtyři studie, které dále specifikují chemické složky a acetogeniny s nejsilnějšími protirakovinovými, protinádorovými a antivirovými vlastnostmi. Dle studie na zvířatech z roku 1997 působily alkaloidy nově objevené v plodech gravioly antidepresivně. Annonacenové acetogeniny se vyskytují pouze v čeledi Annonaceae.

Bylo zjištěno, že acetogeniny působí jako výborné inhibitory enzymatických procesů, které se dějí pouze v membránách buněk rakovinového nádoru. Proto jsou toxické pro rakovinové buňky, avšak nemají vliv na buňky zdravé. Na Purdue Universtiy ve West Lafayette, stát Indiana vypracovali velké množství studií o acetogeninech, většina z nich byla financována Národním ústavem pro výzkum rakoviny a/nebo Národním ústavem zdraví (NIH). Takto si nechaly Purdue University resp. její pracovní tým zaregistrovat minimálně devět amerických či mezinárodních patentů na své dílo o protinádorových a insekticidních vlastnostech a užitích těchto acetogeninů.

U gravioly to trvalo téměř 10 let, než byla úspěšně syntetizována hlavní protinádorová složka, annonacin. Tyto acetogeninové sloučeniny mají zvláštní parafinové jádro a jiné ojedinělé vlastnosti molekulární energie, které mařily dřívější pokusy, až to nakonec jedna z předních farmaceutických společností během vývoje vzdala (ačkoliv o protinádorových účincích přírodních chemických látek věděli). V současnosti jsou vědci schopni přetvořit tuto látku a mnoho jiných aktivních acetogeninů v laboratoři, dalším krokem je přeměnit látku právě tak dostatečně (bez ztráty jakýchkoli protinádorových účinků během postupu), aby se z ní stala nová sloučenina, kterou mohou patentovat a převést na nový patentovaný lék. (V přírodě se nacházející sloučeniny nemohou být patentovány.) Takto se zdá, že vědci jsou opět v úzkých - vždy když přetvoří látku dost na to, aby ji mohli patentovat, ztrácejí hodně protinádorových vlastností. Podobně jako při vývoji Taxolu by měly vládní úřady jako např. Národní ústav pro výzkum rakoviny a Národní ústav zdraví podniknout patřičné kroky a zahájit podrobný výzkum rakoviny u lidí na syntetizovaných nepatentovatelných rostlinných preparátech (což dovolí všem farmaceutickým společnostem, aby vyvíjely léčiva proti rakovině a zohledňovaly výzkum, jak tomu bylo u Taxolu).

Fytoterapeutická dávka listu gravioly se uvádí 2-3 g 3-4x denně. Produkty z gravioly (kapsle nebo tinktury) se na americkém trhu stávají čím dál dostupnější. Graviola je určitě nadějným přírodním prostředkem a jedním z těch, které opět podtrhnou důležitost ochrany a zachování ekosystému deštěných pralesů.

Kontraindikace: Při pokusech na krysách se u gravioly projevil stimulující vliv na dělohu, proto by se neměla užívat během těhotenství. Studie na krysách, kterým byl do žaludku aplikován extrakt z kůry stonku (100 mg/kg), prokázala nárůst aktivity dopaminu, norepinephrinu a monominoxydázy, jakož i inhibici vylučování serotoninu u krys vystavených stresu. Na základě toho lze soudit, že užívání byliny může být kontraindikováno v kombinaci s inhibitory MAO a některými předepisovanými antidepresivy. Poraďte se se svým lékařem. Pokud se dostaví útlum nebo ospalost, upravte užívané množství.

Interakce s jinými léky: žádné další nebyly zaznamenány; i tak může graviola zesílit účinek antihypertensiv a kardiodepresiv resp. antidepresiv a interferovat s MAO-inhibitory.

Vedlejší účinky: Pokusy na zvířatech ukázaly hypotensivní, vasodilatační a kardiodepresivní vliv gravioly. Lidé užívající antihypertensiva by se měli poradit se svým lékařem a podle toho sledovat krevní tlak (jako léky by měly být upraveny). V jedné studii na prasatech se projevily emetické vlastnosti. Velké dávky mohou způsobit nauzeu nebo zvracení. V takovém případě omezte užívání. In vitro byly prokázány významné antimikrobiální vlastnosti. Chronické, dlouhodobé užívání této byliny může vést k odumírání prospěšné bakterie v zažívacím traktu. Doporučuje se nahrazení diety probiotickými a zažívání podporujícími enzymy, pokud graviolu užíváte déle než 30 dní.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis: Pro výše uvedené indikace se jako fytoterapeutická dávka uvádí nálev (1 šálek 3x denně)

Fytochemické složení: Annocatalin, annohexocin, annomonicin, annomontacin, annomuricatin A, B, annomuricin A až E, annomutacin, annonacin, annonacinon, annopentocin A až C, cis-annonacin, cis-corossolon, dohhexocin, epomuricenin A, B, gigantetrocin, gigantetrocin A, B, gigantetrocinon, gigantetronenin, goniothalamicin, iso-annonacin, javoricin, montanacin, montecristin, muracin A až G, muricapentocin, muricatalicin, muricatalin, muri-catenol, muricatetrocin A, B, muricatin D, muricatocin A až C, muricin H, muricin I, muricoreacin, murihexocin 3, murihexocin A až C, murihexol, murisolin, robustocin, rolliniastatin 1, 2, saba-delin, solamin, uvariamicin I, IV, xylomaticin.

Odvar (Dekoktum) K přípravě obvykle užijeme 1 objemový díl práškové (tedy 2 objemové díly řezané drogy - sušené byliny) na 32 objemových dílů vody. To odpovídá - pro lepší představu poměru 1 čajové lžičky práškové (2 čajovým lžičkám řezané drogy - sušené byliny) na 6 - 8 obj. uncí (1,75 - 2,32 dcl) vody. Sušenou bylinu navlhčíme, smícháme se studenou vodou a pozvolna uvedeme do varu. Na mírném plameni (pod pokličkou) vaříme 20 - 30 minut. U kořenů a kůr (lýk) je obvykle doporučováno doplnit úbytek vody varem do původního objemu (přidáním vody). Naopak u řezaných natí, listů nebo květů úbytek objemu varem nedoplňujeme. Poté odvar scedíme, případně ochutíme a popíjíme. .Odvar se doporučuje vypít v den přípravy (připravujeme tedy 600 ml. - 1 ltr. odvaru denně). Tento uchováváme v průběhu dne v termosce. K dochucení lze použít nejlépe včelí med.

Surovina pro přípravu bylinného čaje